Tentokrát ne ten skutečný, ale výstava o tomto skvělém monumentu (přinejmenším skvělém do své poslední přestavby).
0 Comments
Pokud si stěžujete, že tahání těžkého fotoaparátu je nepohodlné, tak buďte rádi, že žijete v současné době. Pár desítek let zpátky to měli fotografové rozhodně těžší... A to ještě bylo nutno tahat k tomu skleněné desky natřené emulzí. No a výstup co z toho lezl vypadla asi takto:
Pokud jste ještě nebyly v Olomouci v muzeum kamene, které je detašovanou expozicí vlastivědného muzea v Univerzitní ulici, tak vřele doporučuji. Instalace je v krásných prostorách klenbového sklepa s výborným nasvícením.
Kromě naučných vitrín je tu spousta velkých exponátů - sochy, reliéfy, vlisy a všemu vévodí keltský monoxyl - přes 10 metrů dlohá loďka vydlabaná z jednoho kusu dubu. Odahodované stáří 2300 let! Nejsem nijak zlášť fanda do šutrů, ale tohle muzuem mě nadchlo. Můj nejmladší fotomodel, rozkošný sousedovic Matyášek, mě normálně vyfuckoval. Moje sebevědomí je v troskách...
Nevím jestli je 13. opravdu smmolné datum, ale já dnes rozhodně černý den měl. Můj foťák mi oznámil, že není připojen objektiv a odmítnul pracovat. Zkusil jsem všechny objektivy a výsledek byl stejný. Tak jsem vzal záložní tělo a šel na domluvené focení. Po 7 fotkách se stalo to, co vidíte na dnešní fotce. Dvě těla co odešla během pár hodin - to už není náhoda.... Jsem z toho na prášky. Jako každoročně se konala na Bystřice rodinná zemědělská brigádička. Letos nezvykle brzo (trošku jsme klepali kosu). Je jasné, že během další zimy hlady neumřeme. Kdyby se pořádaly závody v sadbě, tak by každý chtěl být na čtvrtém místě (pro ty, komu to nedošlo - tak to je přece bramborová medaile :-))).
Tohoto ušatého, zubatého, na chodníku rozpláclého netopýřího dorostence jsme v sobotu pomáhali zachraňovat na hlavním olomouckém náměstí.
|
Archiv
February 2015
Kategorie
All
|